22 A 92/2010 - 26 Rozsudek KSOS ze dne 23.05.2012 Stavební řízení: účastníci řízení o dodatečné povolení stavby. 22 A 92/2010 - 26. Publikováno. 2828/2013 Sb. NSS. Prejudikatura. 1 As 6/2011 - 347. Oprav. prostředek / ústav. stíž. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 4. 2006, č. j. 11 Cmo 410/2005-65, rozsudek soudu prvního stupně změnil v zamítavém výroku tak, že uložil žalovanému zaplatit částku 150.399,50 Kč, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. 2019, se žaloba zamítá (výrok II); vedlejší účastnice je povinna zaplatit stěžovateli na náhradě nákladů řízení částku 63 618 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně (výrok III) a stěžovatel je povinen zaplatit České republice na účet okresního soudu soudní poplatek ve výši 9 000 Kč do 3 9. 2019, č. j. 19 Co 343/2019-101, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 4. 2019, č. j. 14 C 89/2016-89, odmítl žalobu, jíž se žalobce domáhá zaplacení částky 1.750.000 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení v oblasti věcných práv v aktuální judikatuře NS. autor: JUDr. Petr Coufalík publikováno: 05.12.2017. Proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným od 1. 1. 2013 do 29. 9. 2017 bylo za určitých podmínek přípustné dovolání i do výroků o náhradě nákladů řízení.[1] Odvolací soud totiž nerozhodl o odmítnutí odvolání, o zastavení nebo přerušení odvolacího řízení nebo o zrušení usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 221 odst.1 o.s.ř., odvolání dědičky B) nesměřovalo toliko do výroku o náhradě nákladů řízení, lhůtě k plnění nebo předběžné vykonatelnosti a 9. 2017, zastavil s odůvodněním, že žalobkyně ve stanovené lhůtě nezaplatila poplatek z odvolání (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dne 6. 10. 2017 odvolání, v rámci něhož mimo jiné uvedla, že se nachází v tíživé životní situaci , že se Z uvedeného je nutné dovodit, že není-li odvolání přípustné ve věci samé, není přípustné ani proti vedlejším výrokům obsaženým v rozsudku soudu prvního stupně, tedy např. proti výroku o příslušenství, o lhůtě k plnění, o předběžné vykonatelnosti nebo výroku o náhradě nákladů řízení. 10. 7DsQ.